JEDNACÍ A ORGANIZAČNÍ ŘÁD SPOLEČNOSTI KANCELÁŘ R.S. PRAHA, S.R.O. A ROZHODCŮ AD HOC VEDENÝCH V SEZNAMU ROZHODCŮ SPOLEČNOSTI KANCELÁŘ R.S. PRAHA, S.R.O.

Hlava I. OBECNÁ USTANOVENÍ

čl. I. Organizační záležitosti a účel Jednacího a organizačního řádu

1) Rozhodci ad hoc, vedeni v seznamu rozhodců vydeným společností Kancelář R.S. Praha, s.r.o., (dále jen "Kancelář") zajišťují na základě uzavřené rozhodčí smlouvy, či rozhodčí doložky s jednotlivými subjekty, pro řešení jejich majetkových sporů, rozhodčí řízení, dle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Kancelář vede seznam nezávislých rozhodců.

2) Rozhodčí řízení vedené před rozhodci ad hoc při společnosti Kancelář R.S. Praha s.r.o., (dále jen "rozhodci Kanceláře") je upraveno v zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

3) Postup rozhodců Kanceláře v rámci rozhodčího řízení je pak upraven tímto Jednacím a organizačním řádem a subsidiárně se na rozhodčí řízení vedené u rozhodců Kanceláře, užije zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád v platném znění.

4) Výše poplatků a paušálních náhrad za rozhodčí řízení vedené u rozhodců Kanceláře jsou upraveny v Pravidlech o nákladech a v Sazebníku nákladů rozhodčího řízení, které jsou nedílnou součástí tohoto Jednacího a organizačního řádu.

5) Rozhodci Kanceláře zajišťují organizačně, ekonomicky, technicky a administrativně průběh rozhodčího řízení, a to osobně nebo prostřednictvím statutárních orgánů Kanceláře, popřípadě jejich zplnomocněných zástupců.
6) Všechna podání určená rozhodcům v rámci rozhodčího řízení zasílají účastníci tohoto řízení na adresu sídla Kanceláře, a to Oldřichova 859/36, Praha 2, PSČ 128 00. Podání lze učinit i elektronicky na adresu: info@rozhodcinalez.cz. Toto elektronické podání je nutné nejpozději do 3 pracovních dnů potvrdit v písemné podobě. K tomuto elektronickému podání se přihlíží pouze za předpokladu, že následně bude Kanceláři potvrzeno písemně v uvedené lhůtě.

7) Jednací a organizační řád rozhodců Kanceláře upravuje kromě postupů rozhodců v rámci rozhodčího řízení také organizační a ekonomické aspekty rozhodčího řízení tak, aby toto probíhalo v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb., bez zbytečných průtahů a s ohledem na zachování hospodárnosti řízení.

II. Zásady rozhodčího řízení

1) Cílem rozhodčího řízení je odborné, pružné a efektivní řešení majetkových sporů mezi jeho účastníky podle zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
2) Rozhodci Kanceláře jsou vedeni v seznamu rozhodců  a jako takoví rozhodují majetkové spory dle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů vedené při Kanceláři. Z tohoto seznamu věc napadne k vyřízení konkrétnímu rozhodci, který bude rozhodovat tento konkrétní spor vzniklý mezi stranami, a to dle pravidel uvedených v tomto Jednacím a organizačním řádu, není-li rozhodce dle rozhodčí doložky určen žalobcem, popřípadě, není-li v rozhodčí doložce přímo stanoven jediný rozhodce ad hoc.

čl.III. Pravomoc a příslušnost

1) Rozhodce po převzetí spisu posoudí, zda je dána jeho pravomoc o dané věci rozhodnout dle ust. §19 a §31, písmeno a), b) zákona č. 216/1994 Sb.

2) Dospěje-li rozhodce k závěru, že pravomoc dána není, usnesením řízení zastaví a účastníky řízení odkáže na příslušné soudní či správní řízení. Usnesení o zastavení rozhodčího řízení se zašle účastníkům řízení do vlastních rukou.

čl.IV. Základní ustanovení

1) Tento jednací řád je v souladu s ustanovení § 19, odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., dohodou stran a jako takový je závazný pro účastníky řízení a rozhodce.
2) Rozhodčí řízení vedené dle tohoto Jednacího řádu a organizačního řádu před rozhodci Kanceláře je řízením jednoinstančním a proti rozhodnutí vydanému v tomto řízení není odvolání přípustné.

Hlava II. ORGÁNY

čl.V. Jednatel společnosti a zplnomocněný zástupce

1) Jednatel společnosti Kancelář R.S. Praha, s.r.o. vykonává vedle činností uložených mu zákonem, také činnosti svěřené mu tímto Jednacím a organizačním řádem.

2) Jednatel společnosti je oprávněn současně vykonávat funkci rozhodce.

3) Jednatel společnosti Kancelář R.S.Praha, s.r.o. nesmí žádným způsobem zasahovat do rozhodovací činnosti rozhodců v jednotlivých řízeních.

4) Jednatel nebo zplnomocněný zástupce organizuje agendu spojenou s činností Kanceláře a vykonává ostatní činnosti uložené mu tímto Jednacím řádem a organizačním řádem, zejména archivaci veškerých písemností vydaných a doručených rozhodci Kanceláře, popřípadě vydaných Kanceláří přímo, vyznačuje doložky právní moci a vykonatelnosti na stejnopisech rozhodnutí vydaných rozhodci Kanceláře. 

5) Jednatel nebo zplnomocněný zástupce dpovídá za řádné předání spisu rozhodci, zúčtování záloh zaplacených v průběhu rozhodčího řízení účastníky a za archivaci rozhodčího spisu po skončení rozhodčího řízení a za správnost a aktuálnost Seznamu rozhodců.

čl.VI. Rozhodci

1) V seznamu rozhodců vedém Kanceláří mohou být jako rozhodci zapsány osoby, které splňují podmínky pro výkon funkce rozhodce dle zákona č. 216/1994 Sb.

2) Podmínkou pro zapsání do seznamu rozhodců Kanceláře je písemná žádost o zapsání do seznamu rozhodců a splnění zákonných podmínek pro výkon funkce rozhodce stanovených zákonem č.216/1994 Sb. Výběr rozhodců, kteří budou zapsáni do Seznamu rozhodců vedeném Kanceláří provádí jednatel společnosti nebo zplnomocněný zástupce.

3) K výkonu funkce rozhodce v konkrétním rozhodčím řízení je pak podmínkou písemné přijetí funkce rozhodce v daném sporu.

4) Rozhodci jsou při rozhodování sporů v rámci rozhodčího řízení nestranní a nezávislí.

5) Spor rozhoduje jediný rozhodce, jemuž připadl konkrétní spor dle pravidel stanovených tímto Jednacím a organizačním řádem, není-li rozhodce dle rozhodčí doložky určen žalobcem, popřípadě, není-li v rozhodčí doložce přímo stanoven jediný rozhodce ad hoc.

6) Účastníci rozhodčího řízení mají možnost se výslovně v rozhodčí smlouvě respektive v rozhodčí doložce dohodnout na řešení sporu před tříčlenným senátem složeným z rozhodců ad hoc vedených v seznamu rozhodců Kanceláře.

7) Konkrétní rozhodce (senát) příslušný k projednání a rozhodnutí určitého sporu se určuje v závislosti na pořadí, v jakém jsou do sídla Kanceláře, popř. na elektronickou adresu doručeny návrhy na zahájení rozhodčího řízení, a to vždy každému rozhodci (senátu) jedna věc postupně dle jejich pořadí v Seznamu rozhodců, který je dostupný na internetových stránkách www.rozhodcinalez.cz. V případě, že je rozhodce určen rozhodčí doložkou, popř. určen žalobcem, výše uvedené v předchozí větě se nepoužije.

8) Byl-li návrh na zahájení rozhodčího řízení bezvadný nebo došlo-li k odstranění vad či doplnění návrhu na zahájení rozhodčího řízení, pokud návrh trpěl nějakou vadou a byl-li řádně zaplacen poplatek, oznámí statutární orgán nebo zplnomocněný zástupce do 5 pracovních dnů určenému rozhodci, že bylo zahájeno rozhodčí řízení, v němž byl dotyčný určen rozhodcem. Spolu s oznámením o zahájení rozhodčího řízení předloží příslušnému rozhodci také stejnopis návrhu na zahájení rozhodčího řízení.

9) Rozhodce je povinen do 5 pracovních dnů doručit Kanceláři písemný souhlas s přijetím funkce rozhodce v tomto konkrétním sporu, nebo sdělit okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti a pro něž by byl jako rozhodce vyloučen, případně jiné překážky, které mu brání ve výkonu funkce rozhodce v tomto rozhodčím řízení. Pokud rozhodce ve stanovené lhůtě Kanceláři svůj písemný souhlas nedoručí nebo nesdělí okolnosti pro něž by byl jako rozhodce v dané věci vyloučen, bude věc předložena rozhodci nejblíže následujícímu postupem dle tohoto článku. Nepřijme-li rozhodce vybraný žalující stranou svou funkci, je žalující strana v souladu s rozhodčí doložkou povinna zvolit rozhodce jiného, a to ve lhůtě 5 pracovních dnů.

čl. VII. Vyloučení rozhodce, znalce a tlumočníka

1) Rozhodce je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům,  je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

2) Důvodem k vyloučení rozhodce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu rozhodce v rozhodčím řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

3) Účastníci mají právo vyjádřit se k osobě rozhodce, který je příslušný k rozhodnutí v dané věci dle pravidel stanovených Jednacím a organizačním řádem Kanceláře nebo kterého si účastníci rozhodčího řízení zvolili.

4) Jakmile se rozhodce dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně statutárnímu orgánu kanceláře, popřípadě jeho zplnomocněného zástupci. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

5) Účastník je povinen námitku podjatosti rozhodce uplatnit Kanceláře nejpozději při prvním úkonu ve věci učiněném příslušným rozhodcem, nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 5 dnů po té, co se o takovém důvodu dozvěděl.

6) V námitce podjatosti musí být uvedeno, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

7) Před rozhodnutím o námitce podjatosti předloží věc statutární orgán Kancleáři, popřípadě zástupce k vyjdáření dotčenému rozhodci, pokud podnět ohledně podjatosti nevzešel od tohoto rozhodce a účastníkům řízení pokud podnět ohledně podjatosti rozhodce nevzešel od těchto účastníků. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

8) O tom, zda je rozhodce vyloučen, rozhodne Kancelář.

9) Opožděně podanou námitku podjatosti Kancelář odmítne. Stejně postupuje Kancelář také pokud účastníku rozhodčího řízení tato námitka nepřísluší.

10) Jestliže je rozhodnuto o vyloučení rozhodce z projednávané věci, postupuje se ve věci analogicky dle čl. VI. odst. 9.

11) Postup dle ustanovení tohoto článku se uplatní i na nového rozhodce příslušného k rozhodnutí věci.

12) Ustanovení tohoto článku se užije přiměřeně na znalce a tlumočníky přibrané do řízení za účelem vypracování znaleckého posudku či provedení tlumočnického úkonu.

Hlava III. OBECNĚ K ROZHODČÍMU ŘÍZENÍ

čl.VIII. Místo konání

1) Rozhodčí řízení vedené rozhodci Kancleáře se zpravidla koná v sídle Kanceláře.

2) Na základě dohody účastníků rozhodčího řízení lze jednání konat na jiném místě v ČR, a to po uhrazení zálohy na náhradu nákladů s tím spojených.

3) Výši zálohy na náklady spojené s konáním jednání v jiném místě než v sídle Kanceláře určí rozhodce. Rozhodce také po skončení rozhodčího řízení vyúčtuje takto vzniklé náklady a vrátí případný přeplatek na účet účastníka, který složil zálohu na úhradu těchto nákladů. V případě, že po zúčtování bude zjištěn nedoplatek na takto vzniklých nákladech, uloží rozhodce tento nedoplatek k úhradě tomu účastníku, na jehož žádost bylo rozhodčí řízení vedeno mimo sídlo Kanceláře a pokud o to požádali shodně oba účastníci, pak rozhodce uloží k úhradě každému z nich ½ takto vzniklého nedoplatku na nákladech rozhodčího řízení.

čl.IX. Jazyk, ve kterém se řízení koná

1) Jednacím jazykem při rozhodčí řízení vedeném před rozhodci Kanceláře je český jazyk.

2) Na žádost jedné či obou stran lze řízení vést i jiném než jednacím jazyku, případně zajistit jeho překlad. Tlumočník pak bude zajištěn Kanceláří na náklady žadatele.

3) Na náhradu těchto nákladů je žadatel povinen složit zálohu ve výši, kterou určí rozhodce. Rozhodce také po skončení rozhodčího řízení vyúčtuje takto vzniklé náklady a vrátí případný přeplatek na účet účastníka, který složil zálohu na úhradu těchto nákladů. V případě, že po zúčtování bude zjištěn nedoplatek na takto vzniklých nákladech, uloží rozhodce tento nedoplatek k úhradě tomu účastníku, na jehož žádost byl pro rozhodčí řízení tlumočník přibrán a pokud o to požádali shodně oba účastníci, pak rozhodce uloží k úhradě každému z nich ½ takto vzniklého nedoplatku na nákladech rozhodčího řízení.

4) Pokud vedou rozhodci na žádost účastníků řízení rozhodčí řízení v jiném než jednacím jazyce, podléhá toto řízení zvýšenému poplatku, jak je uveden v Sazebníku nákladů rozhodčího řízení.

čl. X. Účastníci rozhodčího řízení

1) Účastníky rozhodčího řízení vedeného u Kanceláře jsou žalobce a žalovaý (navrhovatel a odpůrce).

2) Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

3) Každý účastník může před rozhodci Kanceláře samostatně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti.

4) Přiznává-li zvláštní právní předpis namísto státu někomu jinému způsobilost samostatně jednat před soudem ve věci týkající se majetku státu, jedná tato osoba jako účastník.

5) Za právnickou osobu jedná:

a) její statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, nebo

b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo

c) vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo

d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.

6) Ustanovení odstavce 5 se nepoužije, stanoví-li zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby.

7) Byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, jedná za ni nucený správce, který má podle zákona postavení jejího statutárního orgánu, popřípadě zaměstnanci právnické osoby, které tím nucený správce pověřil; jinak se postupuje podle odstavců 5) a 6).

8) Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

9) Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.

10) Za stát před rozhodcem ad hoc či senátem vedených při společnosti Kancelář R.S. Praha,s.r.o. vystupuje:

a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu,

b) Organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech.

11) Vystupuje-li před rozhodci Kanceláře za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jedná jménem státu zaměstnanec zařazený v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pověřený jeho generálním ředitelem.

12) Vystupuje-li před rozhodci Kanceláře za stát organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, jedná jménem státu vedoucí organizační složky státu nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační složky státu.

13) Ustanovení odst. 8) a 9) platí pro úpravu jednání státu před rozhodci Kanceláře obdobně.

14) Za obec a za vyšší územně samosprávný celek jedná ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je zastupovat navenek, nebo jejich zaměstnanec, který tím byl touto osobou pověřen.

15) Ustanovení odst. 8) a 9) platí pro úpravu jednání obce a vyššího územně samosprávného celku před rozhodci Kancleáře obdobně.

16) Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, rozhodce tomuto účastníku ustanoví opatrovníka.

17) Jestliže neměl účastník způsobilost být účastníkem řízení před zahájením řízení, rozhodce řízení zastaví.

18) Postup dle ustanovení čl. X. odst. 16 a 17 se neužije v případě, že účastníkem rozhodčího řízení byla právnická osoba a nedošlo k jejímu zániku s likvidací.

19) Má-li žalobce (navrhovatel) za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než rozhodce o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka.

20) Rozhodce návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 19, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo navrhovatele; souhlas žalovaného (odpůrce) nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení rozhodčího řízení zůstávají zachovány.

čl. XI. Zastoupení

1) V rámci rozhodčího řízení vedeného u Kanceláře může být účastník zastoupen zástupcem, kterého si zvolí. Zvoleným zástupcem může být pouze fyzická osoba, která má plnou způsobilost k právním úkonům.

2) V rámci řízení může mít účastník vždy pouze jednoho zástupce.

čl. XII. Náležitosti podání

1) V rámci rozhodčího řízení činí účastníci úkony vůči rozhodcům Kanceláře v písemné formě. Pokud je podání učiněno elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu, je třeba toto podání do 3 pracovních dnů doplnit o jeho originál. Pokud nebude podání ve výše uvedené lhůtě doplněno, nebude k němu rozhodce přihlížet.

2) Z každého podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba učinit vždy v potřebném počtu stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis obdržel rozhodce a aby každý z žalovaných rovněž obdržel po jednom stejnopisu.

3) Statutární orgán vyzve účastníka, aby bylo opraveno či doplněno podání, které neobsahuje všechny náležitosti, jak jsou uvedeny v tomto Jednacím a organizačním řádu, pokud se jedná o návrh na zahájení rozhodčího řízení, nebo pokud je neurčité či nesrozumitelné. K opravě či doplnění podání určí účastníkovi lhůtu a současně účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

4) Pokud jsou originály listin, které předkládá účastník rozhodci k prokázání svých tvrzení v jiném než českém jazyce, je třeba tyto předložit s jejich úředně ověřeným překladem do českého jazyka.

5) Pokud nebudou vady návrhu na zahájení řízení ve stanovené lhůtě odstraněny, rozhodce návrh na zahájení rozhodčího řízení usnesením odmítne.

čl. XIII. Doručování

1) Korespondence s účastníky rozhodčího řízení vedeného u Kanceláře probíhá v rámci rozhodčího řízení prostřednictvím statutárního orgánu nebo jím pověřeného pracovníka, popř. rozhodce přímo.

2) Adresa pro doručování:
a) Veškerá korespondence je doručována na adresu, kterou účastník řízení uvedl jako svou korespondenční adresu v rozhodčí smlouvě či ve smlouvě, ve které byla obsažena rozhodčí doložka, na jejímž základě se stal ustanovený rozhodce příslušným pro řešení daného sporu, pokud dotyčný písemně neoznámil před zahájením řízení protistraně, či po zahájení řízení Kanceláři, adresu pro doručování odlišnou.
b) Pokud je účastník řízení v rámci rozhodčího řízení zastoupen zástupcem, probíhá veškerá korespondence prostřednictvím tohoto zástupce na adresu, kterou soudu účastník nebo jeho zástupce sdělil jako adresu pro doručování tomuto zástupci. Veškeré písemnosti jsou v tomto případě řádně doručeny účastníkovi v okamžiku, kdy jsou doručeny jeho zástupci.

3) Způsoby doručení:
a) Návrhy, vyjádření k návrhům, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se účastníkům rozhodčího řízení doručují doporučeně do vlastních rukou s průkazem o doručení nebo mohou být předány osobně účastníku řízení nebo jeho zástupci proti potvrzení o jejich převzetí.
b) Ostatní písemnosti, pokud statutární orgán, jeho zástupce či rozhodce neurčí jinak, se zasílají účastníkům řízení nebo jejich zástupcům doporučeně, faxem nebo prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu. I tyto písemnosti lze předat účastníku řízení nebo jeho zástupci osobně proti potvrzení o jejich přijetí.

4) Doručování písemností do vlastních rukou:
a) Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost Kanceláři a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Kancelář vyvěsí na internetových stránkách www.rozhodcinalez.cz, v sekci „Vývěsní deska" výzvu k vyzvednutí písemnosti.
b) Výzva k vyzvednutí písemnosti musí obsahovat:
i) označení rozhodce ad hoc, který písemnost předal k doručení,
ii) označení doručované písemnosti, která byla vložena do obálky,
iii) označení adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,
iv) označení doručujícího orgánu, 
c) Není-li vyloučeno náhradní doručení písemnosti, musí v ní být též obsaženo poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta.
d) Doručující orgán ve výzvě uvede, u koho, kde a v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí a do kdy a v jaké době si příjemce může písemnost vyzvednout.
e) Písemnost se ukládá:
i) v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost doručuje jeho prostřednictvím,
ii) u Kanceláře, jíž byla písemnost vrácena z důvodu nemožnosti zanechat výzvu.
f) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí Kanceláři.
g) Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, písemnost vrátí se zprávou Kanceláři.

5) Doručování jiných písemností
a) Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti.
b) Nelze-li doručit dle písmene a) tohoto článku, doručující orgán písemnost vrátí Kanceláři. Kancelář doručí písemnost vyvěšením na internetových stránkách www.rozhodcinalez.cz, v sekci „Vývěsní deska" a písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení.
c) Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, písemnost vrátí se zprávou Kanceláři.

6) Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
a) Při doručování písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu statutární orgán nebo jím pověřená osoba adresáta vyzve, aby doručení potvrdil do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem.
b) Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila jako nedoručitelná.

7) Příjemci písemností
a) Za fyzické osoby jsou oprávněny písemnost přijmout vedle adresáta také osoby, které k tomu byly adresátem zmocněny na základě písemné plné moci udělené před provozovatelem poštovních služeb.
b) Za právnické osoby, stát, správní úřad, obce a vyšší územně samosprávné celky jsou oprávněny písemnost přijmout osoby uvedené v čl. X. odst. 5), 6), 10) a 14), případně jiné osoby, které tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.
c) Za podnikající fyzickou osobu jsou oprávněny písemnost přijmout osoby, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.
d) Písemnost určenou advokátu, notáři, soudnímu exekutorovi a patentovému zástupci za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Vykonávají-li tyto osoby svou činnost společně s jinými osobami, mohou ji přijmout i tyto jiné osoby a jejich zaměstnanci.
e) Písemnost určenou advokátu, který vykonává advokacii jako společník obchodní společnosti, mohou za něj přijmout statutární orgán, ostatní společníci této společnosti nebo její zaměstnanci a osoby, které k tomu byly zmocněny. Vykonává-li advokát advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti, může za něj písemnost přijmout jeho zaměstnavatel, jeho zaměstnanci a osoby k tomu zmocněné.

8) Doručování zástupci účastníka
a) Má-li účastník zástupce, doručuje se pouze zástupci, nestanoví-li zákon nebo tento Jednací a organizační řád jinak.
b) Udělil-li účastník plnou moc pouze pro určité úkony, nařídí rozhodce doručení písemnosti (elektronického dokumentu) pouze jeho zástupci, jen jestliže ho k tomu plná moc výslovně opravňuje, nestanoví-li zákon jinak.
c) V případě, že se má účastník osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu k rozhodci, zasílá se rovněž jemu.

čl. XIV. Lhůty

1) Lhůta neběží tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo způsobilost jednat před soudem nebo u něhož bylo rozhodnuto, že musí být zastoupen svým zákonným zástupcem.

2) Jakmile v takovém případě do řízení vstoupí jiný účastník, zákonný zástupce nebo opatrovník účastníka, začíná jim běžet nová lhůta od té doby, kdy do řízení vstoupili.

3) Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.

4) Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.

5) Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u Kanceláře nebo rozhodce ad hoc nebo je podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

čl. XV. Prominutí zmeškání lhůty

1) Rozhodce promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon?

2) Rozhodce může k žádosti účastníka přiznat odkladný účinek návrhu, aby bylo prominuto zmeškání lhůty.

čl. XVI. Poplatky

1) Rozhodčí řízení je zpoplatněno dle sazeb uvedených v Sazebníku nákladů, který je veřejně přístupný na internetových stránkách www.rozhodcinalez.cz.
2) Žalobce (navrhovatel) je povinen uhradit poplatek za rozhodčí řízení na účet společnosti Kancelář R.S. Praha s.r.o., který mu bude sdělen ve výzvě k jeho zaplacení a nebo v hotovosti.

3) Pokud navrhovatel nezaplatí poplatek za rozhodčí řízení současně s podáním návrhu, bude k jeho zaplacení vyzván.

4) Pokud nebude poplatek za rozhodčí řízení zaplacen nejpozději do pěti pracovních dnů od doručení výzvy k jeho zaplacení, bude rozhodčí řízení vedené u Kanceláře zastaveno, o tom musí být navrhovatel poučen.

5) Základem pro výpočet poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.

6) Cena předmětu rozhodčího řízení se určuje:
a) cenou předmětu řízení vyjádřenou peněžní částkou, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je hodnotou předmětu rozhodčího řízení jejich součet
b) u opětujícího se peněžitého plnění, je hodnotou předmětu rozhodčího řízení částka odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem poplatku pětinásobek částky ročního plnění.

7) Nelze-li stanovit cenu předmětu řízení dle čl. XVI., je základem poplatku částka ve výši 100.000,- Kč.

8) Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž rozhodce vydá rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurs Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna; platnost tohoto použitého kursu měn je poplatník povinen prokázat soudu dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.

9) V návrzích sestávajících z několika nároků, musí být výše každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.

čl. XVII. Rozhodné právo

V rozhodčím řízení vedeném rozhodci ad hoc a společností Kancelář R.S. Praha s.r.o. se z hlediska hmotněprávního rozhoduje dle platných právních předpisů České republiky.

čl. XVIII. Forma rozhodčího řízení

1) Pokud se účastníci nedohodnou jinak, postupuje se podle tohoto Jednacího a organizačního řádu, a to takto:
a) majetkové spory rozhoduje jediný rozhodce ad hoc
b) ve tříčlenném senátu rozhodují rozhodci ad hoc jen pokud je to v rozhodčí doložce (rozhodčí smlouvě) účastníky výslovně ujednáno,

2) Rozhodce nebo senáty rozhodují zpravidla bez ústního jednání na základě důkazů, které účastníci rozhodčího řízení předložili k prokázání jimi tvrzených skutečností.

3) Rozhodce může nařídit jednání, pokud to považuje za vhodné za účelem hospodárného a rychlého vyřešení sporu nebo pokud o to požádá alespoň jeden z účastníků rozhodčího řízení. Předvolání k ústnímu jednání se zasílá účastníkům rozhodčího řízení nebo jejich zástupcům do vlastních rukou, tak aby jim bylo předvolání doručeno minimálně 5 pracovních dnů před datem konání ústního jednání.

4) Pokud se některý z účastníků či jejich zástupců k ústnímu jednání nedostaví, ač byl řádně obeslán, bez předchozí včasné a důvodné omluvy, může být jednáno a rozhodnuto v jejich nepřítomnosti na základě rozhodci (rozhodčímu senátu) dosud předložených a provedených důkazů. O tom, zda je či není omluva včasná a důvodná, rozhodne rozhodce.

5) Rozhodčí řízení vedené před rozhodci je neveřejné.

Hlava IV. ZAHÁJENÍ ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ

čl. XIX. Zahájení rozhodčího řízení

1) Rozhodčí řízení je zahájeno dnem, kdy je návrh na zahájení rozhodčího řízení doručen Kanceláři.

2) V okamžiku dojití návrhu na zahájení rozhodčího řízení,  přidělí mu  statutární orgán či jím pověřená osoba číslo jednací, pod kterým bude případ veden.

čl. XX. Předběžná opatření

Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může jakákoliv ze stran sporu požádat obecný soud o nařízení předběžného opatření. Strana, která požádala o nařízení předběžného opatření, je povinna o tom uvědomit rozhodce a předložit stejnopis tohoto návrhu spolu s dokladem o jeho doručení příslušnému soudu. Pokud dosud nebyl rozhodce v řízení určen (nepřijal funkci), předkloží účastník stejnopis Kanceláři.

čl. XXI. Náležitosti návrhu na zahájení rozhodčího řízení

1) Návrh na zahájení rozhodčího řízení musí mimo obecných náležitostí  pro podání obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

2) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické formě, vymezit předmět řízení, uvést o jaké skutečnosti opírá svá tvrzení.

3) Je-li strana zastoupena zástupcem, musí být k návrhu přiložen originál či úředně ověřená kopie plné moci či pověření, jedná-li v rámci řízení prostřednictvím svého zaměstnance.

Hlava V. PROJEDNÁNÍ VĚCI

čl. XXII. Vyjádření k návrhu na zahájení rozhodčího řízení

1) Kancelář vyzve po doručení arbitrážní žaloby žalobce k volbě rozhodce ad hoc dle rozhodčí doložky, nebyl-li již určen rozhodčí doložkou nebo nebyl-li řádně určen. Určený rozhodce potvrzuje přijetí funkce písemně.

2) Kancelář a rozhodce ad hoc současně se zasláním žalobního návrhu vyzve žalovaného (odpůrce), aby se ve lhůtě do 10 dnů k návrhu na zahájení rozhodčího řízení písemně vyjádřil a navrhl důkazy, jichž se dovolává k prokázání svých tvrzení uvedených ve vyjádření k návrhu. Spolu s tímto mu oznámí určeného rozhodce spolu s přijetím funkce.

3) Účastník má právo požádat o prodloužení lhůty pro předložení důkazů, pokud to odůvodňují okolnosti svědčící o větší náročnosti pro jejich obstarání. O prodloužení lhůty pro jejich předložení rozhodne rozhodce.

4) Pokud se žalovaný (odpůrce) ve výše uvedené lhůtě k návrhu nevyjádří, má se za to, že proti návrhu nemá žádných námitek a skutečnosti uvedené v návrhu se tak považují za nesporné.

čl. XXIII. Vzájemná žaloba a námitka započtení

1) Žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem rozhodce měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo.

2) Rozhodce nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního rozhodčího řízení nemohly být podkladem pro rozhodčí řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje rozhodce po právní moci usnesení v řízení o původním návrhu.

3) Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

4) Je-li návrh vzat zpět, rozhodce řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již rozhodce o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, rozhodce rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

5) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodce usnese, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje rozhodce po právní moci usnesení v řízení.

6) Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, rozhodce rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

7) Žalovaný (odpůrce) může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci (navrhovateli) i vzájemným návrhem.

8) Vzájemný návrh může rozhodce vyloučit k samostatnému řízení.

9) Na vzájemný návrh se použije přiměřeně ustanovení o návrhu na zahájení řízení, jeho změně a vzetí zpět.

10) Vzájemným návrhem je i projev odpůrce, jímž proti žalobci (navrhovateli) uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce (navrhovatel). Jinak rozhodce posuzuje takový projev jen jako procesní obranu žalovaného  proti žalobě.

11) Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení smírem. Rozhodce usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír rozhodce zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu.

12) Rozhodce rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě rozhodce po právní moci usnesení pokračuje v řízení.

13) O schválení smíru rozhodne rozhodce formou usnesení, popř. rozhodčího nálezu, jehož obsahem bude dohoda účastníků ohledně smírného vyřešení.sporu.

čl. XXIV. Přípravná opatření

1) Rozhodce může v naléhavých případech na žádost účastníka zajistit důkazy a v případě potřeby k tomu účelu stanovit jednoho i více znalců, anebo učinit jiná vhodná opatření, a to na náklady žadatele.

2) Na náhradu těchto nákladů je žadatel povinen složit zálohu ve výši, kterou určí rozhodce ad hoc. Rozhodce také po skončení rozhodčího řízení vyúčtuje takto vzniklé náklady a vrátí případný přeplatek na účet účastníka, který složil zálohu na úhradu těchto nákladů. V případě, že po zúčtování bude zjištěn nedoplatek na takto vzniklých nákladech, uloží rozhodce tento nedoplatek k úhradě tomu účastníku, na jehož žádost byl pro rozhodčí řízení důkaz obstarán a pokud o to požádali shodně oba účastníci, pak rozhodce uloží k úhradě každému z nich ½ takto vzniklého nedoplatku na nákladech rozhodčího řízení.

3) Pokud jsou k rozhodnutí nutné procesní úkony, které rozhodce nemůže provést sám, požádá o jejich provedení příslušný soud (§ 20 zákona č. 216/1994 Sb.)

čl.XXV. Dokazování

1) Rozhodce činí všechna opatření nutná k tomu, aby projednání a rozhodnutí sporu bylo co nejefektivnější, a to zejména z hlediska jeho rychlosti a hospodárnosti.

2) Rozhodce je oprávněn si i opakovaně vyžádat stanoviska účastníků řízení, doplnění důkazů a tvrzení ke sporným otázkám rozhodčího řízení. K jejich předložení vždy stanoví účastníkům řízení přiměřenou lhůtu. Pokud účastníci na výzvu rozhodce nebudou v takto stanovené lhůtě reagovat, bude se mít za to, že nemají další návrhy a souhlasí s rozhodnutím dle stavu v jakém se dané řízení v daný okamžik nachází.

3) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a předložit je rozhodci. Rozhodce rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

4) Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání, výslech účastníků a místní šetření. Rozhodce rovněž může přihlédnout k audiozáznamu či jinému záznamu zachycujícímu skutečnosti podstatné pro rozhodnutí sporu, nebude-li tento předložený důkaz v rozporu se zákonem.

5) Rozhodce je oprávněn vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

6) Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé rozhodci z jeho činnosti, jakož i právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů České republiky.

7) Účastníci mají právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly v rozhodčím řízení provedeny.

8) Účastníci předkládají listinné důkazy v originálech nebo úředně ověřené kopii, popřípadě v kopii prosté. Rozhodce je oprávněn v případech pochybností o pravosti či jevícím se jiném nedostatku lsitin předložených účastníky, vyžádat si úředně ověřené kopie či originály listin k nahlédnutí. Po shlédnutí originálu je rozhodce oprávněn pořídit a založit do spisu prostou kopii takové listiny.

9) Každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení, může být slyšena jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat.

10) Na počátku výslechu je třeba zjistit totožnost svědka a okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost. Dále je třeba poučit svědka o významu svědecké výpovědi, o jeho právech a povinnostech. Po té rozhodce (předseda senátu) vyzve svědka, aby souvisle vylíčil vše, co ví o předmětu výslechu. Klást otázky mají právo postupně rozhodce, členové rozhodčího senátu, účastníci a znalci. Otázku položenou účastníkem nebo znalcem rozhodce nepřipustí, jen jestliže nesouvisí s předmětem výslechu nebo naznačuje-li odpověď anebo je-li zejména předstíráním neprokázaných nebo nepravdivých skutečností klamavá; nepořizuje-li se o výpovědi záznam, uvede předseda senátu vždy v protokolu důvody, pro které otázka nebyla připuštěna.

11) Fyzická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby (členem tohoto orgánu), může být vyslechnuta v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba, jen jako účastník řízení.

12) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví rozhodce na návrh účastníků znalce. Rozhodce znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se rozhodce v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.

13) Znalecký posudek je možno také na návrh účastníků dát přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí.

14) Místo posudku znalce lze použít potvrzení nebo odborné vyjádření, o jejichž správnosti nemá rozhodce pochybnosti. Za vydání potvrzení nebo odborného vyjádření náleží finanční úhrada.

čl. XXVI. Hodnocení důkazů

1) Důkazy hodnotí rozhodce podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

2) Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

čl. XXVII. Způsob rozhodování sporu

1) Rozhodce rozhoduje spor zpravidla bez nařízení ústního jednání na základě účastníky předložených písemností a důkazů, popř. důkazů obstaraných rozhodcem samým.

2) Rozhodce zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí. Dbá přitom, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána.

3) Z ústního jednání je vždy pořízen protokol, který musí obsahovat:
a) označení rozhodce (senátu)
b) místo a datum konání ústního jednání
c) spisovou značku, pod kterou je rozhodčí řízení vedeno 
d) jméno a příjmení rozhodce (rozhodců senátu)
e) označení účastníků řízení a jejich zástupců
f) údaje o osobách přítomných na tomto jednání
g) jméno, příjmení a datum narození svědků, pokud se tohoto jednání osobně zúčastnili
h) jména a příjmení znalců, tlumočníků a dalších osob přítomných při jednání
ch) obsah jednání (sdělení osob zúčastněných na jednání, jejich návrhy, rozhodnutí vynesená rozhodcem při jednání a další, důvody odročení jednání pokud bylo toto odročeno)
i) podpis rozhodce a osoby, která protokol vyhotovila, pokud jde o osobu od rozhodce odlišnou

4) Protokolace se provádí v českém jazyce. Pokud o to účastník řízení požádá, může být vyhotoven překlad protokolu do jiného než jednacího jazyka, a to na náklady žadatele.

5) Na náhradu nákladů dle čl. XXVII. odst. 4 je žadatel povinen složit zálohu ve výši, kterou rozhodce určí. Rozhodce po skončení rozhodčího řízení vyúčtuje takto vzniklé náklady a vrátí případný přeplatek na účet účastníka, který složil zálohu na úhradu těchto nákladů. V případě, že po zúčtování bude zjištěn nedoplatek na takto vzniklých nákladech, uloží rozhodce tento nedoplatek k úhradě tomu účastníku na jehož žádost byl pro rozhodčí řízení překlad protokolu obstarán a pokud o to požádali shodně oba účastníci pak rozhodce uloží k úhradě každému z nich ½ takto vzniklého nedoplatku na nákladech rozhodčího řízení.

6) Na žádost účastníka řízení mu bude kopie protokolu z ústního jednání zaslána.

čl. XXVIII. Přerušení řízení

1) Rozhodce řízení přeruší, jestliže

a) účastník ztratil způsobilost jednat před soudem a není zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí nebo opatrovníkem

b) pokud bude na účastníka řízení prohlášen konkurz dle zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon.

2) Pokud rozhodce neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže zákonný zástupce účastníka zemřel nebo ztratil způsobilost jednat před soudem.

3) Jestliže to účastníci shodně navrhnou nebo jestliže se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání anebo jestliže to alespoň jeden z účastníků navrhne a ostatní se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání, rozhodce řízení přeruší, jestliže se to nepříčí účelu řízení.

4) Jestliže je řízení přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty podle tohoto Jednacího a organizačního řádu. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.

5) Jestliže je řízení přerušeno podle čl. XXVIII. odst. 1 a 2, pokračuje rozhodce v řízení po odpadnutí překážky i bez návrhu.

6) Jestliže je řízení přerušeno podle čl. XXVIII. odst. 3, pokračuje v něm rozhodce na návrh. Není-li návrh na pokračování v řízení podán do jednoho roku, rozhodce řízení zastaví.

Hlava VI. SKONČENÍ ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ

čl. XXIX. Rozhodnutí

Rozhodčí řízení se podle tohoto Jednacího a organizačního řádu ukončuje vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesením, jímž bude rozhodčí řízení zastaveno nebo odmítnut návrh na zahájení rozhodčího řízení.

čl. XXX. Rozhodčí nález

1) Rozhodčím nálezem rozhoduje rozhodce ve věci samé, a to na základě zjištěného skutkového stavu. Pro rozhodnutí ve věci je rozhodný stav, jaký zde je v době vynesení rozhodnutí.

2) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:
a) jméno a příjmení rozhoce (senátu)
b) spisovou značku, pod kterou je řízení vedeno rozhodcem Kanceláře
c) místo a datum vyhlášení rozhodčího nálezu,
d) označení účastníků řízení a jejich zástupců
e) označení předmětu řízení
f) znění výroku rozhodnutí, včetně lhůty pro dobrovolné plnění a rozhodnutí ohledně nákladů řízení
g) odůvodnění
h) poučení o výkonu rozhodčího nálezu
i) podpis rozhodce.

3) Povinnost, která je rozhodčím nálezem účastníku řízení uložena, je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu, pokud rozhodce neurčí pro splnění takto uložené povinnosti lhůtu delší nebo povinnost poskytnout plnění ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

4) Z odůvodnění rozhodčího nálezu musí být patrno, jakými úvahami byl rozhodce při hodnocení důkazů veden, které skutečnosti považoval za prokázané a které nikoliv, a o která zjištění své rozhodnutí opřel, dle kterých ustanovení právních předpisů rozhodce rozhodl. Pokud se některými účastníky řízení navrženými důkazy nezabýval, musí být v rozhodčím nálezu uvedeno jaké důvody k takovému postupu rozhodce vedly. Odůvodnění rozhodčího nálezu není třeba, pokud z rozhodčí doložky (smlouvy účastníků) vyplývá, že na odůvodnění rozhodčího nálezu netrvají.

5) Rozhodčím nálezem může být účastníkovi uložena povinnost k plnění také v cizí měně, pokud i předmět řízení byl vyjádřen v cizí měně, nebo pokud to vyžadují okolnosti případu a neodporuje to platným právním předpisům.

6) Rozhodčí nález musí být doručen účastníkům řízení vždy do vlastních rukou.

7) Rozhodčí nález je konečný a závazný dnem nabytí právní moci, tímto dnem také nabývá účinků pravomocného soudního rozhodnutí. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti, které jim ukládá pravomocný rozhodčí nález, ve lhůtách v něm stanovených.

čl. XXXI. Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

1) Na žádost strany, podanou do 20 dnů od doručení rozhodčího nálezu, je rozhodce oprávněn vydat doplňující nález, jestliže vyjde najevo, že rozhodčí nález úplně nevyčerpal předmět řízení, jak byl specifikován v návrhu na jeho zahájení.

2) Na doplňující rozhodčí nález se přiměřeně užijí příslušná ustanovení tohoto Jednacího a organizačního řádu.

3) Rozhodce opraví v rozhodčím nálezu kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodčího nálezu nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodčího nálezu, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům rozhodčího řízení; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozhodčího nálezu na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

4) Pokud dochází k opravě rozhodčího nálezu na jeho stejnopisech, oprava se na těchto vyznačí, zaznamená se zde datum, kdy byla oprava provedena, opravu podepíše osoba, která opravu provedla a takto opravený stejnopis se znovu doručí účastníkům řízení do vlastních rukou.

čl. XXXII. Přezkoumání rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález zásadně nepodléhá přezkumu. Jeho zrušení je možno se domáhat pouze soudní cestou.

čl. XXXIII. Právní moc a vykonatelnost rozhodčího nálezu

1) Rozhodčí nález nabývá právní moci dnem doručení rozhodčího nálezu do vlastních rukou všech účastníků řízení. Po uplynutí rozhodčím nálezem určené lhůty k plnění se stává rozhodčí nález vykonatelným.

2) Po nabytí právní moci a vykonatelnosti opatří rozhodce rozhodčí nález doložkou právní moci a vykonatelnosti. Tuto doložku pak na žádost účastníka řízení vyznačí statutární orgán nebo jeho zmocněný zástupce popřípadě rozhodce na stejnopise rozhodčího nálezu, který byl dotyčnému doručen v rámci rozhodčího řízení.

3) Na žádost účastníka rozhodčího řízení mu může být vyhotoven stejnopis rozhodčího nálezu či usnesení, jímž se řízení končí. 

4) Pokud účastníci řízení nesplní dobrovolně povinnosti uložené jim rozhodčím nálezem, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí nebo exekuci v souladu s příslušným právním předpisem.

čl. XXXIV. Rozhodnutí o nákladech rozhodčího řízení

1) Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty a odměna za zastupování.

2) Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát.

3) Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem:

a) advokát, který je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu,

b) advokát, který je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu, a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu je tato právnická osoba,

c) advokát, který je zaměstnancem jiného advokáta nebo právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu, a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu je tento zaměstnavatel advokáta.

4) Svědci mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku (svědečné). Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde. O tom musí rozhodce svědka poučit.

5) Byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.

6) O právech podle čl.XXXIV. odst. 1 až 5 rozhoduje rozhodce. O výši znalečného rozhodne rozhodce bez zbytečného odkladu.

čl. XXXV. Placení nákladů řízení

Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem.

čl. XXXVI. Náhrada nákladů řízení

1) Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná rozhodce náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

2) Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

3) I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu rozhodce přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze rozhodce.

4) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení

a) skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno jinak;

b) bylo zastaveno.

5) Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování odpůrce vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení odpůrce.

6) Účastníku může rozhodce uložit, aby hradil i náklady řízení, které by jinak nevznikly, jestliže je účastník způsobil svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, nejde-li o vyšší moc.

7) Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.

8) Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí rozhodce výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

čl. XXXVII. Rozhodnutí o nákladech řízení

1) O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne rozhodce i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.

2) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení rozhodce určí výši odměny za zastupování advokátem podle sazeb stanovených paušálně zvláštním právním předpisem. Náhradu za daň z přidané hodnoty rozhodce určí z odměny za zastupování, z náhrad, podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů rozhodce stanoví podle zvláštních právních předpisů, jinak vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly.

3) Určit výši nákladů může rozhodce až v písemném vyhotovení rozhodnutí.

čl. XXXVIII. Ukončení a archivace spisu

1) Po právní moci konečného rozhodnutí ve věci vyznačí rozhodce, statutární orgán či pověřený zástupce právní moc ve spisu a označí listiny, které mají být vráceny účastníkům řízení, případně dalším dotčeným subjektům a předá spis Kanceláři.

2) Statutární orgán či jím pověřená osoba prověří zda bylo řádně vše v souvislosti s rozhodčím řízením zaúčtováno a případně učiní příslušné kroky k vrácení přeplatků, či k vymáhání nedoplatků. Poté uloží spis k archivaci.

3) Spisy, ve kterých bylo řízení skončeno usnesením, zůstávají v archivu společnosti Kancelář R.S. Praha, s.r.o.

4) Spisy, ve kterých bylo řízení skončeno rozhodčím nálezem, statutární orgán či jím pověřená osoba do 30 dnů předá k uložení příslušnému okresnímu soudu, v jehož obvodu byl rozhodčí nález vydán dle ustanovení § 29, odst.2 zák. č. 216/1994 Sb.

Hlava VII. ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

čl. XXXIX. Závěrečná ustanovení

1) Tento Jednací a organizační řád nabývá účinnosti dnem 1. října 2010.

2) Veškeré změny a doplňky tohoto Jednacího a organizačního řádu nabývají účinnosti dnem uveřejnění v sídle společnosti Kancelář R.S. Praha, s.r.o. a na internetových stránkách této společnosti, tj. na www.rozhodcinalez.cz.

3) Přílohou a nedílnou součástí tohoto Jednacího řádu jsou:
a) Sazebník nákladů rozhodčího řízení (Příloha č. 1)
b) Doporučené vzory rozhodčích doložek a smluv (Příloha č.2)

Kancelář R.S. Praha, s.r.o.
Markéta Kopecká, jednatel
________________________________________

 

O B S A H

Hlava I. OBECNÁ USTANOVENÍ

článek I. Organizační záležitosti a účel Jednacího a organizačního řádu
článek II. Zásady rozhodčího řízení
článek III. Pravomoc a příslušnost
článek IV. Základní ustanovení

Hlava II. ORGÁNY

článek V. Jednatel společnosti a zplnomocněný zástupce
článek VI. Rozhodci
článek VII. Vyloučení rozhodce, znalce a tlumočníka

Hlava III. OBECNĚ K ROZHODČÍMU ŘÍZENÍ

článek VIII. Místo konání
článek IX. Jazyk, ve kterém se řízení koná
článek X. Účastníci rozhodčího řízení
článek XI. Zastoupení
článek XII. Náležitosti podání
článek XIII. Doručování
článek XIV. Lhůty
článek XVIII. Prominutí zmeškání lhůty
článek XIV. Poplatky
článek XVII. Rozhodné právo
článek XVIII. Forma rozhodčího řízení

Hlava IV. ZAHÁJENÍ ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ

článek XIX. Zahájení rozhodčího řízení
článek XX. Předběžná opatření
článek XXI. Náležitosti návrhu na zahájení rozhodčího řízení

Hlava V. PROJEDNÁNÍ VĚCI

článek XXII. Vyjádření k návrhu na zahájení rozhodčího řízení
článek XXIII. Vzájemná žaloba a námitka započtení
článek XXIV. Přípravná opatření
článek XXV. Dokazování
článek XXVI. Hodnocení důkazů
článek XXVII. Způsob rozhodování sporu
článek XXXIII. Přerušení řízení

Hlava VI. SKONČENÍ ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ

článek XXIX. Rozhodnutí
článek XXX. Rozhodčí nález
článek XXXI. Doplnění a oprava rozhodčího nálezu
článek XXXII. Přezkoumání rozhodčího nálezu
článek XXXIII. Právní moc a vykonatelnost rozhodčího nálezu
článek XXXIV. Rozhodnutí o nákladech rozhodčího řízení
článek XXXV. Placení nákladů řízení
článek XXXVI. Náhrada nákladů řízení
článek XXXVII. Rozhodnutí o nákladech řízení
článek XXXXIII. Ukončení spisu

Hlava VII. ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

článek XXXIX. Závěrečná ustanovení

 účinnost od 1.10.2010